Komunitní bydlení

Jiřina Vítů

Máma na mateřské je pořád hrozně sama. Manžel je celý den v práci, ona se doma sama stará o děti a pěkně jí leze na mozek, že si nemá s kým povídat. A nebo to může být i jinak?

Jiřina Vítů

Jsme čtyřčlenná rodina, která se rozhodla bydlet trochu jinak. S pěti spolubydlícími.
 
V létě 2014 jsme si s budoucím manželem a několika kamarády pronajali velký rodinný dům v Praze Modřanech.
 
Když jsme se o rok později brali a čekali jsme dítě, řekli jsme si, že se nám "na domečku"  bydlí dobře, a že chceme zkusit takhle žít i dál. Spolubydlící souhlasili, ačkoli nikdo z nás předem moc nevěděl, co společné bydlení s dítětem vlastně obnáší. Ale zjistili jsme, že to funguje, a že jsme takhle spokojení. Matějovi už jsou dva roky a letos v únoru mu přibyla ještě sestra Anežka.
 
Náš způsob bydlení asi není úplně pro každého, ale my jsme v něm našli mnoho výhod. Proto se o svůj příběh chceme podělit s ostatními.
 
 
A další povídání o komunitním bydlení s dětmi najdete například zde: